|
|
Nekonečná válka: Komparace tří administrativ amerických prezidentů ve válce v Afghánistánu
Seemann, Šimon ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Nekonečná válka: Komparace tří administrativ amerických prezidentů ve válce v Afghánistánu" analyzuje a následně porovnává politiky administrativ George W. Bushe, Baracka Obamy a Donalda Trumpa vůči válce v Afghánistánu, mezi roky 2001, až 2021. Je kladen důraz na aspekty, které ztěžovaly, až znemožňovaly snahy Spojených států vybudovat silný stát, který by byl schopen samostatného fungování. Cílem bakalářské práce je vytvoření uceleného obrazu toho, jak se jednotlivé administrativy stavěly ke konfliktu v Afghánistánu, jak jednaly a co jim stálo v cestě k úspěšnému zakončení mise. Prostřednictvím podrobného náhledu na všechny tři politiky se práce pokouší nalézt odpovědi na stanovené výzkumné otázky, zjistit, jaké jsou hlavní aspekty neúspěchu jednotlivých administrativ ve válce v Afghánistánu a nalézt možné podobnosti. V prvních třech kapitolách se práce věnuje popisu vizí, strategií a jejich následné implementaci v konfliktu. Každá z administrativ ke konfliktu přistupovala odlišným způsobem, který se často během jejího působení měnil a posouval v závislosti na vývoji konfliktu. Poslední, čtvrtá kapitola pak odkrývá realitu konfliktu v odlišném světle, díky zveřejněným vládním dokumentům a věnuje se důvodům, které vedly k neúspěchům administrativ v konkrétních odvětvích jejich snah.
|
|
|
Proliferace zbraní hromadného ničení v sekuritizačním diskurzu USA a Ruska : role v procesu formování bezpečnostních politik jaderných velmocí
Klůz, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Proliferace zbraní hromadného ničení v sekuritizačním diskurzu USA a Ruska: Role v procesu formování zahraničních politik jaderných velmocí Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá politickým použitím sekuritizace zbraní hromadného ničení prezidenty dvou nejzásadnějších světových jaderných mocností - USA a Ruské Federace. Za tímto účelem je v práci provedena diskurzivní analýza proslovů obou prezidentů v jejich prvních funkčních obdobích, s cílem sekuritizační diskurz identifikovat a interpretovat. Výstupem je analýza nejčastějšího typu využití sekuritizace ZHN k legitimizaci zahraničně-politických kroků a cílů těchto států a srovnání výsledků. Výsledky analýzy ukazují, že v případě USA byla sekuritizace ZHN používána především k legitimizaci politiky s cílem aktivně formovat mezinárodní situaci tak, aby byla v souladu se zájmy USA. Naopak v případě Ruska byl analyzovaný diskurz vzhledem k primárnímu zaměření pozornosti na domácí situaci použit především k zachování co nejstabilnější podoby v té době aktuálního statu quo. V případech USA i Ruska lze nicméně argumentovat predominantně ekonomické motivace využití analyzovaného diskurzu.
|
|
|
Komparace bezpečnostněpolitických opatření USA v souvislosti s jaderným programem KLDR za vlád prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy
Vítková, Kateřina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Práce Komparace bezpečnostněpolitických opatření USA v souvislosti s jaderným programem KLDR za vlád prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy sleduje reakce prezidentů G. W. Bushe a Baracka Obamy a jejich administrativ na jednotlivé severokorejské jaderné testy uskutečněné v letech 2006, 2009 a 2013. Snaží se identifikovat podobnosti a rozdíly mezi uvedenými administrativami a prokázat tezi, že kroky přijaté Spojenými státy americkými za Baracka Obamy nebyly ve výsledku efektivnější než ty přijaté za jeho předchůdce. Práce se soustředí na časové období počínaje situací před prvním severokorejským jaderným testem do podzimu 2014. Metodologie zahrnuje kvalitativní přístup a komparaci. Reakce jsou pro větší přehlednost rozděleny do několika skupin: rétorika, promítnutí do strategických dokumentů, legislativa, ekonomické aspekty apod. V závěru práce konstatuje, že přestože se postoj administrativ George Bushe a Baracka Obamy vůči severokorejským jaderným testům v některých aspektech podobal, lze identifikovat řadu faktorů, které je zřetelně odlišují. Barack Obama kladl ve sledovaném období na Asii větší důraz a jeho postoj ke KLDR se jevil mnohem vyrovnanější. Přesto ale ani on kýžený průlom v jednání nepřinesl.
|
|
|
The Anglo-American "Special Relationship" in the Period of Gordon Brown's Government: the Case Study of Finding Solutions to Financial Crisis
Bábiková, Jana ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Centrálnou témou bakalárskej práce je fenoménom "zvláštnych vzťahov" medzi Veľkou Britániou a Spojenými štátmi americkými. "Zvláštne vzťahy", ktoré sa najčastejšie spomínajú v oblasti bezpečnostnej a vojenskej spolupráce, sú tak v práci aplikované predovšetkým na oblasť ekonomickej diplomacie v období riešenia svetovej finančnej krízy. Práca si v prvom rade určila, či je možné z hľadiska ekonomiky hovoriť o britsko-amerických "zvláštnych vzťahoch". Po tomto určení pristúpila k hodnoteniu toho, do akej miery zasiahli a ovplyvnili britsko-americké "zvláštne vzťahy" riešenie finančnej krízy, ktorá vypukla v roku 2008. Za najdemonštratívnejšie ukážky použila práca príklady ekonomickej diplomacie pred a počas summitov lídrov krajín G20. Práca je zameraná na funkčné obdobie britského premiéra Browna. Okrem vysvetlenia samotného riešenia krízy poskytuje aj čiastočný prehľad hlavných udalostí, ktoré sa počas jeho vlády odohrali a ovplyvnili vývoj "zvláštnych vzťahov". Väčšina práce sa avšak sústredí predovšetkým na úlohu Browna a britsko-americkej diplomacie pri riešení finančnej krízy.
|
|
|
Comparative analysis of the United States foreign policy towards Iranian nuclear program and its potential terrorist implications during the presidencies of George W. Bush and Barack Obama (2001-2005/2012-2017)
Drozd, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá širším pochopením prezidentství obou politiků vzhledem k jejich rozdílnému přístupu k Blízkovýchodní politice, konkrétně k problematice Íránu jakožto potenciální nukleární mocnosti. Hlavním zájmem diplomové práce je zjistit, které konkrétní okolnosti vedli Americkou vládu k přehodnocení její pozice v politice vůči Íránu, vzhledem ke změnám v oblasti bezpečnostních, ekonomických a zahraničně-politických zájmů Spojených Států. Bližší analýza ekonomických sankcí, válka v Sýrii a Iráku, změny politických elit v Iránu, hrozba izraelského útoku na klíčová Íránská nukleární zařízení vytvoří podporné argumenty na zodpovězení hlavní zkoumané otázky: Které aspekty a proč vedly ke změnám v Americké zahraniční politice vůči Íránskému nukleárního programu, v průběhu posledního desetiletí. První kapitola popisuje teoretický přehled, na jehož zákledě je vystavěn zbytek práce. Druhá kapitola poskytuje zkrácený přehled regionu MENA, popisujíc nejviditelnější faktory a záležitosti, jenž formovaly poslední léta druhé vlády Baracka Obamy. Třetí část se zabývá výzkumem Íránské pozice v rámci regionu MENA, její potenciálem a skutečností, jaké konkrétní kroky a možnosti by umožnili Americké vládě zvrátit rozšiřování Íránského vlivu. Další kapitola se zabývá otázkou nukleárního terorismu a jeho...
|
|
|
Podíl exekutivy a legislativy na válečných pravomocích po 11. září
Doskočil, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předmětem práce je rezoluce s názvem "Authorization for Use of Military Force Against Terrorists" a její význam z hlediska otázky válečných pravomocí prezidenta Spojených států. Tuto rezoluci navrhl prezident George W. Bush bezprostředně po teroristických útocích 11. září a kongres jí spěšně odhlasoval. Věnovala prezidentovi široké válečné pravomoci v boji proti terorismu bez nutnosti konzultovat svá válečná rozhodnutí s kongresem. Práce si klade za cíl zhodnotit, jaký význam měla tato rezoluce v kontextu stále se vyvíjející diskuze o podílu exekutivy a legislativy na válečných pravomocích. Práce rovněž hodnotí legalitu a legitimitu rezoluce podle ústavy a původních záměrů Otců zakladatelů při jejím tvoření. Tyto otázky práce zpracovává prostřednictvím zkoumání rozdílných interpretací ústavy, výroků tvůrců ústavy a nahlédnutím na vývoj válečných pravomocí v druhé polovině 20. století.
|
|
|
Porovnání zahraniční politiky USA vůči Izraeli: Od George W. Bushe k Baracku Obamovi
Jandus, Lukáš ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá porovnáním přístupu George W. Bushe a Barracka Obamy k Izraeli. Porovnání provádí ve dvou klíčových aspektech americko-izraelských vztahů, kterými je izraelsko-palestinský mírový proces a americká ekonomická a vojenská podpora Izraele. Práce zkoumá rozdíly v koncepci zahraniční politiky obou prezidentů vůči Izraeli, se zaměřením na vztah George W. Bushe a Barracka Obamy s jejich Izraelskými protějšky, Arielem Sharonem a Benjaminem Netanjahu. Zahraniční politika vůči Izraeli je pak zasazena do širšího rámce politiky na Blízkém východě. Izraelsko-palestinský konflikt je neoddělitelnou součástí zahraniční politiky USA vůči Izraeli a práce je tomu uzpůsobena. Práce je zaměřena první prezidentské období Barracka Obamy a celé období George W. Bushe, avšak s důrazem právě na první období, které bylo pro americko-izraelské vztahy významnější.
|
|
|
Proces rozhodování dle Grahama T. Allisona: Americká administrativa a invaze do Iráku v roce 2003
Zrůst, Tomáš ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Proces decision-making dle Grahama T. Allisona: americká administrativa a invaze do Iráku" se ve svém textu věnuje aplikaci třech základních konceptuálních modelů zmíněného autora, které byly poprvé představeny a detailně rozvedeny v knize Essence of decision: explaining the Cuban missile crisis v roce 1971, na rozhodovací proces americké administrativy George W. Bushe vedoucí k invazi do Iráku v roce 2003. Modely racionálního aktéra, organizačního procesu a vládního procesu znamenaly ve své době v disciplíně Foreign Policy Analysis a studiu procesů decision-making přelom a i po mnoha desetiletích jsou v akademickém prostředí stále velmi ceněné. Cílem této práce bude skrze upravenou interpretaci otestovat jejich empirickou hodnotu a na základě odlišných perspektiv, které v rámci analýzy nabízejí, charakterizovat povahu vybraného rozhodovacího procesu. Práce klade největší důraz na odlišnost vnímání aktéra a způsob, jakým se tyto pohledy promítají na podobě líčení charakteru vybraného případu i samotné konečné akce. Analýza ve svém důsledku nabízí jasný přehled o příčinách a postupech vedoucích k realizování invaze, přináší důvody, proč je tento desicion-making proces považován často za defektní, a zároveň přibližuje vnitřní fungování první vlády George W. Bushe. Klíčová...
|
|
|
Staronové spojenectví: Analýza americko-filipínské bezpečnostní spolupráce za Bushovy a Obamovy administrativy
Kryl, Šimon ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je bezpečnostní spolupráce mezi Spojenými státy americkými a Filipínskou republikou v letech 2001 až 2016, která během zkoumaného období prošla výraznými proměnami. Americko-filipínské spojenectví stalo základním stavebním kamenem pro stabilizaci turbulentního regionu jihovýchodní Asie. Hlavním cílem této práce je analyzovat, v čem vzájemná americko-filipínská spolupráce spočívala, jaké byly důvody sbližování obou zemí a také jaký vliv měla na formování tohoto vztahu Čínská lidová republika. První kapitola práce popisuje historický kontext spolupráce, který je nutný k hlubšímu porozumění tématu. Druhá část práce zkoumá bezpečnostní hrozby, které se výraznou měrou podílely na formování bezpečnostní spolupráce mezi Washingtonem a Manilou. Třetí kapitola se soustřeďuje na vývoj americko-filipínských bezpečnostních vztahů během vlády prezidenta GeorgeW. Bushe. Vyhlášení války teroru Bushovou administrativou mělo výrazný dopad na zlepšení americko-filipínských vztahů. Poslední kapitola zkoumá, jak se Obamovo "návrat do Asie" tzv. "pivot" a narůstající čínská vojenská aktivita v Jihočínském moři promítly do vztahů mezi Washingtonem a Manilou. Práce dochází k závěru, že Bushova i Obamova administrativa se zasloužily o prohloubení americko-filipínské bezpečnostní spolupráce a...
|
|
|
Guantánamo: Mezi bezpečností a lidskými právy Věznice na Guantánamu v americkém veřejném diskurzu během prezidentství George W. Bushe
Květová, Lenka ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
(abstrakt) Práce se zabývá diskuzí o americké věznici pro podezřelé z terorismu na základně Guantánamo Bay na Kubě během vlády G. W. Bushe. Celou tuto debatu provázely mnohé kontroverze spojené s věznicí, jako bylo podezření na mučení vězňů nebo otázka jejich právního statutu. Autorka dochází k názoru, že počáteční postoj administrativy k zadrženým, byl postupně odmítnut sérií rozhodnutí Nejvyššího soudu. Tato rozhodnutí nutila Bushovu administrativu hledat různá dílčí řešení a právní kličky, které ve svém důsledku vedly k požadavku uzavření Guantánama ze strany předních osobností i organizací. V závěru práce autorka argumentuje, že hlavním důvodem, proč věznice na Guantánamu zůstává i nadále otevřena, je neschopnost vyřešit otázku dalšího osudu vězňů.
|
host ::
RSS.